Staré kolo jako stojan na květiny

Naše chalupa a Pinterest – to je vražedná kombinace. V našem venkovském stavení, o kterém se v místní kronice objevuje první zmínka už v roce 1789, stačí chvilku šmejdit a člověk najde neskutečné poklady. A moje oblíbená sociální síť Pinterest mi pak pomůže vdechnout těm starým pokladům nový život a praktické využití. Vloni jsem tak třeba na půdě našla žebřík, který jsem přesně potřebovala k osvětlení přístřešku.

Karanténa aktuálně projektům tohoto typu přeje, protože život se tak nějak zpomalil, na výlety ani nákupy můžeme jen omezeně, takže o to víc času můžeme věnovat svým zahrádkám nebo se kreativně vyřádit na úpravách v interiéru. Na fotce moje inspirace...

Plány a úkoly na chalupu si průběžně zapisuji celou zimu a v sezóně pak doufám, že mi děti dovolí zvládnout toho co nejvíc. Musím se přiznat, že nápad udělat ze starého kola stojan na kytky, mě tak pohltil, a tak moc jsem se těšila na výsledek, že se roční dcera vesele patlala hlínou a ta starší, čtyřletá, koupala v kbelíku s vodou všechny předměty, co jí zrovna přišly pod ruku. Hlavně, že se zabavily a já mohla vždycky aspoň chvíli brousit, lakovat, sprejovat a tak dále.

Jestli máte také takový poklad v podobě starého zaprášeného kola, kterému by slušela nová funkce i vizáž, podívejte se na můj postup.

1) Zeptejte se babičky, jestli kolo už opravdu, ale opravdu nechce používat.

2) Když dostanete požehnání, kolo je dobré očistit od nejhorší špíny, ideálně wapkou.

3) Na Pinterestu najdete kola většinou kompletně přestříkaná jednou barvou. Je to samozřejmě jednodušší cesta a výsledek vypadá dobře. Já ale od začátku měla vizi, že chci komponenty kola různě barevné, aby vypadalo jakoby se dalo normálně používat.

4) Pokud jste se jako já rozhodli pro složitější cestu, následuje rozebrání celého kola. Nikdy předtím jsem kolo nerozmontovávala, takže jsem se u toho celkem zapotila. Některé spoje byly zrezlé, ale pomocí WD spreje případně manželovy hrubé síly se nakonec podařilo všechny komponenty oddělit. Některé prvky, jako světla, odrazky, dynamo nebo brzdy jsem úplně vyřadila. Zůstaly kola, blatníky, nosič, rám kola s řídítky, sedlo a šlapky.

5) Kdo umí rozpojit řetěz, určitě to doporučuji, protože by se bez něj pracovalo lépe. Já to neumím, takže jsem ho zabalila do pytlíku a zajistila páskou.

6) Na řadu přišlo ředidlo, kterým jsem se snažila vyčistit a odmastit všechny plochy. Ne všude se mi to dokonale podařilo, ale uklidňovala jsem se, že detaily snad nikdo zkoumat nebude.

7) Dostáváme se k broušení. Na pomoc jsem si vzala vibrační brusku, která byla zrovna po ruce a postupně odstranila z rámu samolepky, nerovnosti i zbytky nánosů mastnoty. Bruska se nedostane všude, takže některá místa jsem dobrušovala ručně. Všechny části jsem pak důkladně očistila hadříkem a mohla jsem se konečně dostat k barvení.

8) Ještě předtím jsem si zalepila malířskou páskou ta místa, která měla zůstat v původním stavu – řídítka, ozubené kolo na řetěz a ráfky a dráty kol. Rám kola jsem nastříkala sprejem mátově zelenou barvou. Ostatní části jsem natřela krémovou akrylovou barvou, přičemž byly potřeba dva až tři nátěry.

9) Po důkladném zaschnutí jsem začala kolo dávat dohromady a výsledek se konečně začal rýsovat!

10) Následovala zásadní otázka – Kam s ním? Původně jsme zamýšleli kolo pověsit na zeď, ale zatím jsme mu našli místo v zahradě, kde stojí opřené o stojánek. Navěsila jsem na něj dva balkonové truhlíky, které jsem osázela netýkavkami a hledíkovkami. Ještě zkusím na nosič posadit dřevěný truhlík, který máme v jarní nabídce.

Moje kolo – stojan na květiny možná není dokonalé, ale výroba mi dělala celou dobu radost a výsledek mě těší každý den. A to je na těch projektech nejlepší.
Držím vám palce, ať už se pustíte do čehokoli a budu moc ráda, pokud se s námi o výsledky podělíte.

Linda H.